Kitchen nightmares – pořad plný poučení

Kitchen nightmares – pořad plný poučení

Možná jste Kitchen nightmares zahlédli v originále někde na kabelové televizi, případně v české verzi na TV Paprika. Jedná se o původní seriál, podle kterého pak natočil Zdeněk Pohlreich své Ano, šéfe! Troufám si ale říct, že americká verze je o dost drsnější – a taky poučnější.

Ráda koukám na pořady Gordona Ramseyho. Jako první jsem viděla pár dílů (a následně asi tři série) Hell’s kitchen, možná pamatujete českou obdobu – pořad „Na nože!“. V originále Gordon vybírá šéfkuchaře pro svoji novou restauraci. Je to tedy soutěž profíků a když je člověk pozorný, dá se v každém dílu najít spousta inspirace na nová jídla, chuťové kombinace nebo třeba zdobení hotových pokrmů. I když je to inspirace spíš teoretická, protože je hodně jídel vyráběno z produktů, o kterých se nám v Čechách může spíš jen zdát – hřebenatky, humr, křepelka, všechny druhy steaků…

Ovšem Hell’s kitchen není pro slabý žaludek. Protože v pořadu jsou spousty hádek, neshod a křiku, co si mezi sebou soutěžící vyměňují. O Ramseyho peprném vyjadřování nemluvě (ale tomu se samozřejmě nevyhneme ani v jiných jeho pořadech).

Kitchen nightmares mě baví víc. Jsou to totiž příběhy poučné hned na několika frontách.

Asi nejdůležitějším poznatkem, který nám pořad může dát, je chování ke klientovi. Myslím, že v tom se máme ještě hodně co učit – nejen restaurace, ale snad všechny druhy služeb, i ty, které nejsou s klientem v přímém kontaktu, ale třeba i jen po telefonu nebo emailu. Obchody, úřady, lékaři, eshopy… Jak často se Vám stává, že někam přijdete a cítíte se jako vetřelec, a že obsluhu svými požadavky akorát otravujete? V polovině případů?! Sice není třeba pravidlo „zákazník má vždycky pravdu“ prosazovat přes mrtvoly, přesto se každý, kdo podniká ve službách, musí snažit zákazníkům přizpůsobovat a plnit jim jejich přání ochotně a s úsměvem, protože jedině tak si udrží stávající zákazníky a ti noví si ho najdou snáz.

Druhým opravdu důležitým bodem je přístup. Mnoho lidí si založilo restauraci jako svůj sen, po pár měsících až letech ale začínají být vyšťavení, znudění, unavení. To je samozřejmě naprosto pochopitelné. Jenže je to i cesta do záhuby. Pokud to dělat nechcete, nedělejte to. Jinak si musíte zařídit, aby to fungovalo a vás to bavilo a nabíjelo. Jděte do toho naplno, sledujte trendy, nebojte se změn, pořád vylepšujte. Tak vás to tak snadno neomrzí, vašemu podnikání neujede vlak a zákazníci budou také spokojení.

Další poučení je ve vzdělání. Jsou obory, kde můžete začít podnikat bez přípravy, jinde je to čilý hazard. V restauraci je to asi nejzásadnější. Je až s podivem, kolik lidí vede restaurace, aniž by měli základní ponětí o zpracování a uchovávání potravin a rizik s nimi spojených. I z českého pořadu jistě pamatujete, že kolikrát byly kuchyně restaurací neuvěřitelně špinavé a sklady plné plesnivého jídla. Vzdělání se ale hodí i pro získání zkušeností s vedením a managementem restaurace nebo třeba pro práci s financemi a účetnictvím. Asi se není třeba vracet na střední školu a získávat výuční list – možná je ale na místě poprosit někoho v začátku o pomoc, než sami získáte jistotu.

V Kitchen nightmares je vidět ještě jedna zajímavá věc, a to chování amerického zákazníka, když dostane v restauraci jídlo mizerné kvality. Co udělá Čech? Obvykle jídlo útrpně sní, případně nedojí, ale jediné, čím svoji nespokojenost vyjádří, je nízké (nebo žádné) dýško (a mnozí ho dávají nízké standardně). V Kitchen nightmares se lidé nebojí jídlo vrátit a hned dávají jasně najevo, co se jim nelíbí. Maso je vysušené, příloha přesolená, zelenina rozvařená a nedochucená. Vesměs jemně, ale jasně obsluze objasní, kde je chyba. A to bychom se měli asi naučit také. Přece jen, návštěvu restaurace si chceme užít, odpočinout si od vaření, dát si jídlo, které si doma z různých důvodů nepřipravíme. Nechceme odcházet otrávení nebo hůř, s bolením břicha. A pokud restauraci nedáme najevo, s čím jsme nebyli spokojení, nemá to šanci do budoucna zlepšit, ani kdyby chtěla.

Vlastně mám dojem, že na Kitchen nightmares nebo nějaký podobný pořad by se měli skoro povinně podívat nejen ti, co plánují nějaké podnikání. Když budete číst mezi řádky, určitě si tam najdete něco, co vám otevře oči i pro ten váš případ.

Pokud se Vám mé recepty a tipy líbí, přihlašte se pod článkem do newsletteru nebo sledujte Facebook K Nakousnutí, ať vám nic neuteče!

Bez komentáře.

Komentovat