Video 09: Proč z jídelníčku v rámci AIP vypouštíme to, co vypouštíme

Video o zakázaných potravinách a jejich možných negativních účincích na naše zdraví vás mohlo vyděsit. Dnes bych Vám chtěla vysvětlit, že nic není černobílé a proč je eliminační protokol nastavený tak, jak je.

Eliminační fáze autoimunitního protokolu vypouští spoustu potravin, které jsme doteď považovali za zdravé. O cukru přidaném téměř do všeho nebo o potravinách, které jsou v podstatě zpracovanými chemickými produkty z továren, se asi bavit nemusíme. Ale obiloviny, které tvoří základnu stále doporučované stravovací pyramidy? Rajčata a papriky, které obsahují velké množství vitamínu C a antioxidantů? Nebo ořechy a semínka, bohaté na minerály?

Ono to totiž vůbec není černobílé. V principu žádná potravina není jen dobrá nebo jen špatná. Každá rostlinná potravina obsahuje nějaké látky, které ji v podstatě chrání před námi, kteří ji chceme sníst. Množství a typ těchto látek se v každé potravině liší a tak se liší i jejich potenciální škodlivost. I spolu s tím, jak je kdo citlivý, v jakém stavu je jeho imunitní systém a podobně.

Stejně tak, v každé živočišné potravině najdeme toxiny z prostředí, stresové hormony, případně množství tuku, které by nám mohlo škodit. Řeknu to ještě jasněji: každá potravina, kterou sníme, nám může uškodit, záleží jen na naší citlivosti a množství potraviny. Otrávit se můžeme i vodou, pokud jí vypijeme opravdu moc.

A platí to i naopak: každá přirozená potravina, tím myšleno nezpracovaná rostlinná nebo živočišná, obsahuje látky, které jsou pro nás přínosné. Všechno obsahuje nějaké vitamíny, minerály, stopové prvky nebo enzymy. Třeba i čisté sádlo. Jen něco více a něco méně. Takže my teď potřebujeme najít tu rovnováhu a rozhodnout se, u které potraviny převáží benefity nad negativními efekty. A naopak u kterých je větší pravděpodobnost, že budou způsobovat problémy, než je jejich výživový přínos.

Ty, u kterých zejména pro autoimunitní pacienty převáží negativa, z jídelníčku vyloučíme. Ale protože si uvědomujeme, že i většina těch zakázaných potravin dokáže přinášet tělu benefity, všechny vypustíme jen na nějaký čas. Obvykle jeden až tři měsíce, do vymizení velké části našich příznaků. Poté potraviny postupně pomalu vracíme do jídelníčku zpět a sledujeme reakce našeho těla. Pokud se ani se zpožděním žádné neobjeví, potravinu můžeme v jídelníčku nechat a postoupit na další.

Vracíme je opět s logikou popsanou výše: První přicházejí potraviny, u nichž je méně pravděpodobné a méně běžné, že budou negativně působit na naše střeva a nebo zbytečně stimulovat imunitní systém, a zároveň jsou pro nás nutričně bohaté. Proto jako první zavádíme žloutek, různé koření, oleje ze semínek a ořechů (jako předstupeň k vlastním plodům) a ghí, jako předstupeň mléčných výrobků.

Budeme pokračovat dalšími kategoriemi potravin, kde benefity převažují nad negativy, a až na konci se dostaneme k těm, jejichž nutriční benefit není tak velký a riziko přitom velké je. To se týká například obilovin, i bezlepkových, které sice mají velké množství vlákniny, ale relativně málo vitamínů a minerálů na to, že mohou škodit střevní stěně. Nebo lilkovité zeleniny, například rajčat, která sice mají spoustu vitamínů, ale bohužel u autoimunitních pacientů příliš často způsobují výrazné zhoršení příznaků jejich nemoci.

Snad teď trošku rozumíte, proč vyřazujeme potraviny, které vyřazujeme. A o zavádění potravin si řekneme podrobněji v jednom z příštích videí.