Video 03: Pár slov o našem imunitním systému

Imunitní systém a jak vznikají autoimunitní nemoci

Dnes si povíme něco o tom, jak funguje náš imunitní systém a jak vznikají autoimunitní nemoci. Nebudu zabíhat do přílišných podrobností, ale pomůžu vám pochopit, proč se to v našem těle někdy zvrtne.

Imunitní systém je naše hlavní obrana proti jakémukoliv poškození nebo tomu, že se nám do těla dostala látka, která tam nemá co dělat. Může to být štípnutí komárem, říznutí do prstu, zkažené jídlo nebo jakýkoliv virus nebo bakterie. V takové situaci tělo zmobilizuje svoji obranu, aby zabránilo šíření problému a poškození zahojilo.

Jako první přichází takzvaná přirozená imunita. Je to velmi rychlá a poměrně agresivní reakce, která brání rozvinutí problému: ruka po píchnutí komárem nebo řezné ráně oteče, zčervená, je teplá. To jsou vedlejší účinky probíhající obranné reakce.
Do místa poškození se shlukují buňky, které napadají viry, bakterie a cokoliv cizorodého, co by mohlo ohrozit naše zdraví.
Její výhodou je rychlost – tato imunitní reakce je v podstatě okamžitá a brání dalšímu šíření problému. Nevýhodou je to, že si moc nevybírá. Představte si ji jako naštvaného bojovníka, který dokáže odrážet útoky nájezdníků, ale občas může dostat ránu i některý z jeho kolegů nebo někdo, kdo jen omylem prošel okolo.

Naopak imunita získaná je pomalejší, ale cílená, takže dokáže útočit jen proti té jedné konkrétní cizorodé látce, třeba nějaké infekci. A co víc, má paměť, takže pokud se přesně s tou látkou jednou setkáte, imunitní systém ji bude umět příště zneškodnit mnohem snáze a rychleji, pravděpodobně ještě dříve, než se stihne projevit v podobě nemoci. To je principem očkování a díky tomu nedostanete podruhé v životě neštovice, pokud jste je prodělali jako děti.

Získaná imunita si totiž označuje cizorodou látku takzvanými protilátkami. Ty v těle přetrvávají a pokud se v těle objeví původní nepřítel, protilátka spustí poplach. Problémem je, pokud se nám v těle začnou tvořit protilátky proti našim vlastním tkáním. U někoho to může být štítná žláza, u jiného klouby, u dalšího střevní buňky nebo třeba mozkové buňky.
A to je právě ten moment, kdy se objeví autoimunitní nemoc.

Tedy, abyste správně rozuměli, nám se tyto protilátky proti vlastním tkáním objevují v krvi běžně, stejně jako třeba rakovinové buňky. Prostě jsou přirozenou součástí procesu, jedná se o nějakou drobnou chybu při vzniku buňky. Zdravý imunitní systém si s tím ale hravě poradí.
Problém nastává, pokud protilátek vzniká příliš velké množství a nebo selžou záchytné mechanismy, které tělu říkají, že proti sobě útočit nemá.

Jak se to tedy stane, že tyto systémy selžou?
Část důvodu může být v genetice. Dnes už známe mnoho genů, které ovlivňují tyto různé kontrolní mechanismy a u některých lidí pak nemusí fungovat správně. To je důvod, proč autoimunitní nemoci často trápí více členů rodiny a přitom většinou je u každého ta nemoc jiná.

Přesto genetika tvoří jen zhruba 30% a u dvou lidí se stejnými geny u jednoho nemoc může propuknout a u druhého ne. Další velkou oblastí vlivu je nedostatek živin: vitamínů a minerálů. Náš imunitní systém jich totiž spotřebovává velké množství a tudíž jejich dlouhodobý nedostatek může být problémem.

Často mohou být spouštěčem autoimunitní choroby také vlivy z prostředí, například neřešená intolerance nebo alergie, proto se AIP zaměřuje na vypouštění častých alergenů ze stravy.

Mohou to být ale i další látky, třeba plísně v domácnosti, o kterých ani nevíte, kontaminace těžkými kovy v důsledku rizikového zaměstnání nebo třeba špatně udělanou amalgámovou plombou. Tyto vnější vlivy tak dlouho stimulují imunitní systém daného jedince, až se takříkajíc ucho utrhne. Přetížený imunitní systém pak už začne reagovat proti všemu, co se mu dostane pod ruce, tedy i proti vlastním tkáním.

S tím souvisí zdraví našich střev. Střeva jsou největší součástí našeho imunitního systému – skrz ně se do našeho těla dostává spousta cizorodých látek z potravy. O důležitosti střev a střevní mikroflory si řekneme v dalším videu, protože jejich zdraví je pro náš imunitní systém zcela zásadní.

A zatím nejméně neprobádanou, ale zřejmě naprosto zásadní oblastí, která přispívá ke vzniku AI nemocí, je stres.
Krátkodobý akutní stres problémem není, pokud ale něco přetrvává dlouhé měsíce, strašně nás to vyčerpává a ovlivňuje imunitní systém, i kdybychom si to nepřipouštěli.
Proto je zvládání stresu další velkou oblastí, které se autoimunitní protokol věnuje.

¨

Pokud se Vám mé recepty a tipy líbí, přihlašte se pod článkem do newsletteru nebo sledujte Facebook K Nakousnutí, ať vám nic neuteče!

Lucie Navrátilová

Vaření je moje vášeň! Miluju experimentování, vymýšlení nových receptů a práci s čerstvými surovinami. Dovolte mi přenést trochu toho nadšení na vás v receptech nebo kurzech!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to Top