Kuchařský trik č. 6: Nechte maso na pánvi v klidu. Jedna věc, které si všímám na kurzech velice často, je jistá „nedočkavost“, když vložíme maso na pánev. Většina lidí má tendenci do něj „šťouchat“, různě ho posunovat po pánvi nebo i obracet. Nedělejte to:-) Masu nejvíc prospěje, když ho necháte na místě a pak jednou otočíte. Není potřeba s ním nijak posouvat, nebude se tak víc připalovat – a naopak, je menší pravděpodobnost, že z něj vyteče šťáva. Pokud je maso přilepené (třeba na grilu), znamená to, že z té strany ještě není hotové – takže se nebojte mu dát čas a otáčejte až když to jde snadno.

Kuchařský trik č. 5: Naložte maso do nálevu. Jak na šťavnaté maso? Nikdo nechce na talíři suchou podrážku. Trik z restaurací: Maso nemusíte nakládat jen do marinády z olivového oleje, ale i do nálevu ze soli a vody, případně vývaru. Hodí se hlavně pro sušší, libovější (a méně tučná) masa. Základní pravidlo říká asi 40 g soli na litr láku. Můžete přidat i bylinky. Přelijte do uzavíratelné nádoby nebo třeba zip sáčku a vložte maso (ideálně by mělo být celé ponořené, ze sáčku tedy vypusťte vzduch). A uložte do lednice – kuřecí prsa na cca 2 hodiny, celé kuře na 6, kilo vepřového masa v celku klidně na celou noc. Maso se tím osolí a zároveň natáhne trochu vody – díky tomu po tepelné úpravě zůstane mnohem křehčí a šťavnatější. Určitě vyzkoušejte!

Kuchařský trik č. 4: Přidejte citrón! Podobně jako sůl dokáže chutě zvýraznit a zakulatit trocha kyselosti – pár kapek citrónové šťávy nebo třeba vinného/balsamikového octa. Nebojte se kyselost použít i tam, kde byste ji nečekali – například lžíci octa do chleba, do masového vývaru a nebo 1/2 lžičky citrónové šťávy do houbové omáčky. Všechny základní chutě – sladkost, kyselost a slanost se krásně balancují a jsou pro všechna jídla důležité. Proto všichni milují rajčatové omáčky nebo třeba kombinace sýru a ovoce – právě proto, že ta trojkombinace chuti je omamná!

Jíst lokální potraviny dává smysl z několika důvodů. Naše tělo je geneticky stavěno na příjem potravin z oblasti, ze které pocházíme. Proto jsou například poměrně běžné alergie na exotické ovoce – to nám není vlastní. Lokální potraviny podporují české farmáře (oproti nadnárodním plantážím, které pak rozvážejí po celém světě). Šetříme tím životní prostředí. Na pěstování nesmyslného množství potravin na rozvoz se kácí pralesy, doprava vyprodukuje spoustu CO2… A v neposlední řadě to logicky vyjde levněji. Nemusíme mít přece čerstvé ovoce celou sezonu, naopak – v zimě si užívejte potraviny, které přes léto moc nejíme, například kořenovou zeleninu. Ne nadarmo ty „zimní“ druhy zeleniny stahují to dobré do kořenů:-) A teď v létě si užijte všech těch přírodních dobrot, které dlouho nevydrží!

Kuchařský trik č. 3: Opečte ořechy a koření! Je to ta nejlepší cesta, jak zvýraznit jejich chutě. Ořechy rozložte v jedné vrstvě na plech a opečte na 180 stupňů asi 10 minut – díky tomu se krásně rozvoní. Zároveň se pak velice snadno i oloupou od hnědé šlupky (například vlašské ořechy). Koření zase můžete krátce opéct na sucho na pánvi – nebo orestovat v oleji (asi 1-2 minuty). Použijte tento trik příště, až budete připravovat kari nebo jiné jídlo, kde je chuť a vůně koření dominantní.

Jíst lokální potraviny dává smysl z několika důvodů. Naše tělo je geneticky stavěno na příjem potravin z oblasti, ze které pocházíme. Proto jsou například poměrně běžné alergie na exotické ovoce – to nám není vlastní. Lokální potraviny podporují české farmáře (oproti nadnárodním plantážím, které pak rozvážejí po celém světě). Šetříme tím životní prostředí. Na pěstování nesmyslného množství potravin na rozvoz se kácí pralesy, doprava vyprodukuje spoustu CO2… A v neposlední řadě to logicky vyjde levněji. Nemusíme mít přece čerstvé ovoce celou sezonu, naopak – užívejte si potraviny, které přes léto moc nejíme, například kořenovou zeleninu. Ne nadarmo ty „zimní“ druhy zeleniny stahují to dobré do kořenů:-)

Můžou na LC/keto růst svaly, když nemáme inzulin, hlavní „stavěcí a ukládací“ hormon? Výzkumy dokazují, že ano. Svaly rostou zatížením, dostatkem výživy (bílkovin) a dostatkem odpočinku. Ničemu z toho nízkosacharidové stravování neodporuje. Mnozí se naopak bojí úbytku svalů, který ale při správně nastaveném jídelníčku nenastává. To proto, že tělo nemá důvod rozkládat svaly, pokud má ve stravě dostatek bílkovin (jako stavební materiál) a zároveň tuků (jako energii).

Jedna z nejčastějších otázek ohledně LC/keto je, jestli se s tímto jídelníčkem dá sportovat. Snadno, samozřejmě záleží na sportu. Perfektně se hodí pro všechny vytrvalostní sporty (běh, kolo) na rekreační úrovni, kde dokonce výkonnost dokáže zvýšit. Standardní maratonec potřebuje jíst uprostřed závodu, oproti tomu my máme tělo zvyklé na zisk energie z tuku a toho máme všichni na běh dostatek (a to i ti štíhlí). Pokud chcete podávat vyšší výkony (např. na závod), 2-3 dny před závodem můžete sacharidy doplnit (z vhodných zdrojů – např. škrobové zeleniny nebo brambor). Pokud posilujete, problém mít pravděpodobně také nebudete, pokles výkonnosti můžete cítit první týdny, pak se stabilizuje. Pokud byste provozovali vysoce výkonnostní silový sport, bude LC/keto už možná na obtíž. Konzultujte se svým trenérem.

Jedna z nejčastějších výmluv, proč u LC nevydržet, je, že je to drahé. Jediná pravda je, že je to náročnější na plánování a přípravu. Cena je na vás – můžete jíst každý den steaky a hotový salát nebo si vaříte doma ze základních sezónních druhů zeleniny (zelí, celer, květák), místo steaku zařazujete vnitřnosti, vejce, tvaroh. Mimo sezonu může být rychlou a někdy i levnější volbou zelenina mražená (špenát nebo fazolky). Spoustu inspirace na recepty naleznete na blogu.